Cizinec u jejího stolu
Cizinec seděl u jejího stolu a prohlašoval, že je její spřízněná duše.
Cizinec seděl u jejího stolu a prohlašoval, že je její spřízněná duše.
V antikvariátu to vonělo směsí prachu, kůže a dávno zapomenutých příběhů. Policemi se vinula úzká ulička, v níž se člověk musel prodírat bokem, a světlo z ulice pronikalo jen skrz malé okno se záclonkou. Ema sem chodila ráda. Bylo to místo, kde se čas zpomalil, kde nikdo nespěchal a každý se mohl dotknout minulosti. Po babiččině smrti pro ni získal...
Ema si přitáhla svůj vínový kabát blíže k tělu, když vystoupila z autobusu na zasněžené nástupiště. Ocitla se v horském městečku, které jí přivítalo ostrým mrazem a tichým šuměním sněhu padajícího z nedalekých stromů. Období Vánoc pro Emu to byl vždycky zvláštní čas. Všichni okolo ní je oslavovali s nadšením, ale ona nikdy nepochopila proč. Ona...
Seděla jsem na tribuně mezi ostatními lidmi, kteří sledovali tvůj nadějný zápas o postup do finále ATP Cupu. Viděla jsem, jak moc smutný a naštvaný jsi byl. Šlo o udržení v zápase a po podání soupeře jsi zariternoval do sítě, bylo na tobě vidět, jak jsi na sebe naštvaný. Praštil jsi raketou o zem, ale jednou ti to zřejmě nestačilo...
Po svém triumfu v semifinále žen na Roland Garros, den předtím tvým, jsem ten tvůj málem zaspala. Po vzpamatování a uvědomění si, co je za den a kolik je hodin, jsem se, co nejsvižněji vydala na kurt Philippa Chatriera, kde jsi měl za sebou už prvních pár gemů, z tvé strany to zatím nebyl, tak skvělý výkon jako v předchozích...